Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Dějiny záclon a závěsů – Proč je Češi tolik milují?

Když jsme se před lety vrátili do Česka a zařizovali si byt v Praze, rozhodli jsme se, že si vystačíme s roletami v oknech. V Anglii jsme záclonám odvykli a poznali, že okna bez nadbytečných clon mají své výhody. 

Ani po přestěhování na venkov jsme nezměnili názor, jen jsme rolety vyměnili za závěsy, které večer zatahujeme. Návštěvy bývají překvapeny. „Hezké, ale chtělo by to záclony,“ slýcháváme často. K české domácnosti prostě záclony patří. Bez nich působí okno divně, nahatě. Kde se bere ona česká vášeň pro záclony a co o nás vypovídá (zdali vůbec něco)? Zkusme to vzít od základů a ze široka, začít hluboko v historii.

Za nejstarší předchůdce dnešních okenních závěsů se považují zvířecí kůže zakrývající vchody do pravěkých příbytků. Různé typy žaluzií a rolet znali lidé už ve starověku. Číňané si zakrývali okna roletami z bambusových stonků. Egypťané používali rákos, nebo si do oken věšeli vlhké kusy látek, které fungovaly také jako klimatizace. Římané vynalezli rolety dodnes známé jako římské. Z Pompejí známe mramorové žaluzie, nicméně předchůdci těch současných mají své kořeny až v Persii, odkud je do Evropy přivezli Benátčané. Název pochází z francouzského slova jalousie, tzn. žárlivost, což má souviset s orientálními harémy, kde si pán žárlivě střežil soukromí ženských komnat.

Středověcí Češi se zakrýváním oken nemuseli trápit, protože nezasklená malá okna jejich domů se zavírala pomocí prostých jednokřídlých okenic, případně se vyplňovala mastným papírem nebo zvířecími blanami. Okna s barevnými skleněnými terčíky v kruhovitých navzájem spojených rámečcích, které byly výsadou obydlí aristokratů a bohatých měšťanů, sice propouštěla světlo, ale vidět skrze ně moc dobře nešlo, a tak potřeba je clonit kvůli ostrému slunci či nežádoucím pohledům zvenčí nastala až s vynálezem čirého tabulového skla.

Závěsy v 16. století bývaly z jednoho kusu. Na konci 17. století se objevují už na obou stranách oken, a to z hedvábí nebo bavlněné příze v bohatých domácnostech, z tmavé česané vlny v těch chudších. Protože cena skla byla vysoká, venkovské chalupy mívaly zasklená okna jen od světnic. Ostatní byla opatřena kovanou mříží a na zimu se ucpávala pytli plněnými slámou. Na rozdíl od Rakouska a Německa pro českou lidovou architekturu 18. a 19. století (s výjimkou některých horských regionů) nebyly typické venkovní dvoukřídlé okenice.

Konkrétní podoba závěsů podléhala dobovému módnímu vkusu. Trendy určovaly panovnické dvory a aristokracie. Používání záclon, jak je známe dnes, souvisela s vývojem osnovních pletacích strojů v 19. století. Moderní technologie a mechanizace výroby se postupně prosazovaly přes horlivý odpor ručních tkalců a přadláků. První bobinetové stroje z Anglie přivezl do Česka tajně hrabě Jindřich Kajetán z Blümegenu v roce 1832 (položil tím základy výroby záclon v Letovicích, která jako zázrakem dodnes odolává levné asijské konkurenci).

Textilní rolety byly v Evropě známy už od 18. století, teprve v polovině 19. století se na trhu objevily první pružinové rolety vyráběné společností Stewarda Hartshorna z New Yourku. Původní benátské žaluzie nebyly polohovatelné. V roce 1769 Angličan Edward Baven vymyslel mechanismus, díky němuž je bylo možné ovládat a regulovat tak množství vpuštěného světla. O sedmdesát dva let později Američan John Hampson modifikoval Bavenův vynález přidáním schopnosti měnit úhel horizontálních lamel. Po druhé světové válce se v USA naplno rozjela výroba hliníkových žaluzií. Úspěch sklidily také vertikální žaluzie patentované v roce 1950 bratry Edwardem a Frederickem Boppovými z Missouri.

V současnosti jsou okna českých domů cloněna všemi zmíněnými způsoby. Převažují hliníkové interiérové žaluzie a klasické textilní závěsy. Nezbytné jsou záclony, většinou z polyesterových vláken, které najdeme všude, v oknech domácností, úřadů, hospod nebo třeba čekáren lékařských ordinací. Důvodů je několik. Zkrášlují interiér, v létě nás chrání před ostrým slunkem, v zimě naopak izolují od zevního chladu. V neposlední řadě záclony střeží naše soukromí.

Česká obliba záclon není v Evropě výjimkou. Obecně platí, že v zemích Beneluxu, ve Skandinávii a na Britských ostrovech se využívají méně. Tvrzení, že jde o snahu dostat dovnitř domů více světla v klimatických podmínkách severských zemí, ledacos vysvětluje, ale zdaleka nevystihuje celý fenomén. V Anglii, Nizozemí i Dánsku je roční průměrný počet hodin slunečního svitu srovnatelný s Českem, na jihu Švédska a Finska je slunných dní dokonce více než u nás. Za oblibou záclon a rozšířenost jejich používání je třeba hledat kromě klimatu také tradici (zvyk) nebo míru pociťovaného bezpečí. Hranice intimity, potřeba soukromí a vztah k veřejnému prostoru jsou kulturně podmíněny.

V ledabylém používání okenních clon či jejich úplné absenci vynikají Nizozemci. Bývá to vysvětlováno pozůstatky kalvinistické morálky. Náboženský reformátor Jan Kalvín zavedl v 16. století v Ženevě teokratickou totalitu. Byl přesvědčen, že povinností státu je ochránit občany od hříchu, a to všemi možnými prostředky. Ustanovil konzistoř, která měla volný přístup do každého domu ve městě za účelem kontroly, zda se lidé uvnitř chovají podle evangelia a Božích přikázání. Okna dnešních nizozemských domácností bez záclon a zatažených závěsů jsou podvědomou manifestací: nemáme co skrývat. Nizozemcům nevadí pohledy cizích lidí z ulice, protože se doma nedopouští ničeho, za co by se měli stydět. V soukromí neuplatňují odlišnou morálku než na veřejnosti. Nakonec i oni se rádi podívají sousedům do oken. Ulice s nepřístupnými okny domů na ně působí ponuře a nebezpečně.

Ve většině zemí Evropy je perspektiva opačná. Ideální domov plní funkci bezpečného útočiště před vnějším ohrožením, jehož původci mohou být čumilové, obecní drbny, zloději nebo zvrhlí násilníci. I když se v soukromí nedopouštíme ničeho morálně pokleslého, je pro nás domov prostorem vyhrazeným pro intimní rodinný život nepříslušející kontrole cizích lidí. Specifikem českého prostředí může být široce přijímané přesvědčení o závisti jakožto vlastnosti definující český národní charakter.   

Pouštět se do dalekosáhlých úvah o povaze společnosti na základě způsobů, jakými si lidé zakrývají okna, by bylo zavádějící. Přesto často vídám něco, co mě nutí se zamýšlet nad tím, kolik úzkosti až paranoie musí mnozí z nás pociťovat. Lidé si opevňují subtilní předzahrádky masivními ploty a hustými neproniknutelnými porosty křovin. Někteří si nechávají keře (túje) přerůst přes okna do té míry, že je celá zakryjí, v krajním případě si okna obývacích místností polepí matnými celoplošnými foliemi. Před jakým zlem mají tato opevnění chránit obyvatele domu uvnitř? Těžko říct. Ať je to ale, jak chce, je samozřejmě každého věc, čím si zakrývá okna. Hlavně že se doma cítí příjemně a v bezpečí.

Článek byl publikován v říjnovém čísle časopisu Špígl, zrcadlo Česka

 

Autor: Michal Merhaut | úterý 14.11.2023 16:10 | karma článku: 24,69 | přečteno: 2855x
  • Další články autora

Michal Merhaut

František Dvořák – archeologií proti nacistům

Do dveří kolínského muzea vešlo několik mužů, jeden po druhém, s potřebným časovým rozestupem. Hlavní bylo, ničím na sebe nepoutat pozornost okolí. Byl letní podvečer roku 1941.

18.3.2024 v 8:12 | Karma: 18,44 | Přečteno: 332x | Diskuse| Ostatní

Michal Merhaut

Psychedelická historie Sadské - experimenty s LSD

Sadská je obyčejné středočeské městečko v Polabí. Širšímu okolí je známo jezerem, které bývá v létě vyhledáváno milovníky přírodního koupání.

18.10.2023 v 8:12 | Karma: 17,36 | Přečteno: 426x | Diskuse| Věda

Michal Merhaut

Nejmodernější vlaky jezdí na Kolínsku – 60 let zkušebního železničního okruhu Velim

I když se Česko pyšní jednou z nejhustějších železničních sítí na světě, v kvalitě a technické vyspělosti železniční dopravy za těmi nejlepšími zdaleka zaostává.

23.7.2023 v 8:11 | Karma: 15,50 | Přečteno: 255x | Diskuse| Ostatní

Michal Merhaut

Cesta do astronomického středu Evropy

Na Mírovém náměstí v Kouřimi stojí pomník středu Evropy. Jde o drátěnou zeměkouli vznášející se nad mapou Česka. Na ní je vyznačená Kouřim, ke které ukazuje na ocelovém lanku zavěšené železné závaží.

30.5.2023 v 8:12 | Karma: 9,36 | Přečteno: 179x | Diskuse| Cestování

Michal Merhaut

J. L. Píč – od vlastenectví přes Pičhoru až k sebevraždě

Na jihozápadním okraji Dobřichova tyčí se do výše 232 metrů nad mořem vrchol Pičhory. Onu „horu“ v názvu nevelkého kopce je samozřejmě nutno brát s nadsázkou, i když je možné z něj dohlédnout přes polabskou rovinu až do Krkonoš.

11.5.2023 v 8:12 | Karma: 14,08 | Přečteno: 300x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Putin přímo nenařídil zabít Navalného, dospěly k závěru americké tajné služby

27. dubna 2024  16:21

Americké tajné služby dospěly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně přímo...

Na britského turistu zaútočil v Karibiku žralok. Muže zranil deset metrů od břehu

27. dubna 2024  16:17

Čtyřiašedesátiletý britský turista skončil na jednotce intenzivní péče, když jej u severního...

Kongresmanka z Ukrajiny byla proti pomoci. Zrada, říká její rodné město

27. dubna 2024  15:18

Neochota americké kongresmanky ukrajinského původu Victorie Spartzové hlasovat pro balíček pomoci...

Finský vládní poslanec se opil a vystřelil. Ponese následky, vzkázala šéfka strany

27. dubna 2024  14:23

Finský poslanec z krajně pravicové Strany Finů, která je součástí nynější vlády, se v pátek zapletl...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 22
  • Celková karma 18,44
  • Průměrná čtenost 4296x
Baví mě jezdit na kole krajem (Kolínsko/Nymbursko - Podlipansko/Pošembeří), navštěvovat sousední vesnice, hřbitovy, objevovat stará boží muka zapomenutá vprostřed polí, seznamovat se s regionální historií. Nejzajímavější je sledovat, jak se ony "velké" dějiny z učebnic a knih projevily v historii malých "obyčejných" míst obývaných "obyčejnými" lidmi. Studuju obecní kroniky, hledám v archivech nebo v historických katastrálních mapách. A sem tam o tom něco napíšu.