Katolíci na Krymu mají z Rusů strach

Zatímco „ultrapravicové“ spektrum českých katolíků schvaluje ruskou okupaci Krymu a Rusko v čele s prezidentem Putinem adoruje jakožto obránce konzervativních evropských hodnot a křesťanství, krymští katoličtí křesťané zažívají dny strachu a nejistoty. 15. března unesli ruští ozbrojenci tři duchovní Ukrajinské řeckokatolické církve (UHKC). Dalším je opakovaně vyhrožováno ve snaze donutit je k opuštění poloostrova. Protože UHKC nemá v současném Rusku právní status, panují uvnitř krymské církve obavy ze zatýkání kněží a konfiskace církevního majetku.

UHKC dnes na Krymu tvrdě doplácí na své prozápadní směřování. V minulých měsících se totiž jasně postavila na stranu demonstrantů proti režimu prezidenta Janukoviče. Do protestů v Kyjevě a dalších městech se aktivně zapojilo nemálo jejich duchovních. Na Majdanu se konaly pravidelné bohoslužby. Ukrajinské ministerstvo kultury kvůli tomu v lednu dokonce vyhrožovalo vedení církve soudem a uzavřením kostelů. UHKC také odsoudila Ruskou anexi Krymu a do poslední chvíle usilovala o zachování územní integrity Ukrajiny.

Poloostrov, kde žije kolem 200 tisíc katolíků, už bylo přinuceno opustit několik katolických kněží a řeholníků (vč. františkánských sester). Množství laiků prodává své nemovitosti a připravuje se na odchod na pevninskou Ukrajinu. V předvečer krymského referenda 15. března byli ruskými ozbrojenci zadrženi duchovní Bohdan Kosteskij, Igor Gabryliv a vojenský kaplan Mikolaj Kvič. Později je sice Rusové propustili, ale zároveň předvolali k soudu kvůli obvinění z „extremismu“, za což v Rusku údajně hrozí odnětí svobody až na 15 let. Knězi Mikolaji Kvičovi se z Krymu podařilo utéct, zatímco místo pobytu zbývajících dvou duchovních není známo. O zhoršující se bezpečnostní situaci krymských katolíků jednal ve Vatikánu 18. března papež František s hlavou UHKC Sviatoslavem Ševčukem. Podle arcibiskupa Ševčuka se v současných útrapách ozývá „echo toho všeho, čím si církev prošla v nepříliš dávné komunistické minulosti.“

Když koncem druhé světové války SSSR anektoval západní Ukrajinu a Podkarpatskou Rus neobešlo se to bez brutálního potlačení řeckokatolické církve. Kreml tehdy argumentoval aktivní účastí mnoha ukrajinských řeckokatolíků v politických i vojenských nacionalistických organizacích. Kromě jejich boje proti sovětské moci, vadila i podřízenost řeckokatolické církve papeži v Římě. Z těchto důvodů sovětští komunisté usilovali o její likvidaci pohlcením Ruskou pravoslavnou církví, jejíž demoralizované vedení měl Kreml již zcela pod svou kontrolou. Většina duchovních, kteří odmítli přestoupit k pravoslavným, byla zatčena a umírala pak v sovětských žalářích (po sovětském vzoru došlo k podobné likvidaci řeckokatolické církve i v Československu v roce 1950).

Z české kotliny se možná zdá oživování těchto historických traumat jako nepatřičné a hysterické, protože se zákládají na událostech, které už nijak zvlášť neovlivňují náš současný život. Na Ukrajině to ale tak úplně neplatí. V této části světa je boj s nacisty a následné události stále ještě živé téma. Skutečnosti, že jsou lidé ochotni hledět na současnou krizi optikou tehdejších poměrů, odpovídá i argumentace ruské propagandy a krymských separatistů. Do několika málo slov to shrnuje jeden z krymských Tatarů v rozhovoru pro časopis Respekt: „Je to na první pohled trochu paranoidní, ale podezřelá mi přijde ta jejich rétorika: kdo s nimi nesouhlasí, je fašista, banderovec, nacista. Debata končí.“

Používá-li někdo argumentaci z poloviny 20. století, tak pravděpodobně i takovým způsobem přemýšlí, a od toho je už jen krůček k tomu, aby tak i jednal. I když se domnívám, že je opakování stalinistického scénáře  v 21. století nepravděpodobné, obavám a strachu krymských katolíků se nedivím. Dívím se spíš těm, kteří i po invazi na Krym vzhlížeji k dnešnímu Rusku jakožto k obránci tradičních evropských hodnot a křesťanství. Na putinově agresivní politice rozhodně nic křesťanského není.

POZNÁMKA: V tomto článku sice píšu výhradně o UHKC, ale úplně tím samým, ne-li horším, prochází na Krymu i Pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu, která je „konkurentkou“ Moskevského patriarchátu a mnoha ruským pravoslavným papalášům leží pěkně v žaludku.

"..kdo s nimi nesouhlasí, je fašista, banderovec, nacista."