Pohádka o občanské angažovanosti

16. 01. 2012 9:01:00
Asi každý zná pohádku o veliké řepě, která je tak ohromná, že jí děda nemůže ze země vytáhnout, a tak si na pomoc přivolá babku, vnučku, pejska, kočičku, ale teprve když se k nim připojí myška, podaří se řepu ze země dostat.

Ten příběh není natolik banální, jak se může na první pohled (poslech) zdát. Vzkazuje nám, že se v životě dostáváme do situací, na které vlastními silami nestačíme. Nemusíme se stydět požádat druhé o pomoc a není třeba propadat malomyslnosti hned při prvním nebo druhém neúspěchu. Trpělivost, vytrvalost a spolupráce dřív nebo později výsledek přinese. Dále nám říká, že každý jsme sice jiný, a to až do té míry, že si v ledasčem odporujeme (pes vs. kočka, kočka vs. myš) a za běžných okolností si vjíždíme do vlasů. Přesto přese všechno, sledujeme-li společný cíl, je dobré překonat rozdíly, které nás jindy rozdělují.

Pohádka má koneckonců i svůj, s nadsázkou řečeno, politický podtext. Kdekdo z Pražského hradu by jí možná označil rovnou za „levičáckou“, neboť klade na stejnou úroveň neproduktivního důchodce, mladého perspektivního člověka, užitečné (a sympatické) domácí zvíře a neužitečného (ba dokonce škodlivého a mnohým odporného) hlodavce. I když je každý z nich jinak silný a z objektivního hlediska přispívá do společného úsilí jinačím dílem, jsou si rovnocenně nepostradatelní. Jednotlivec se smysluplně realizuje jen jako součást celku a vypadne-li byť ten nejnepatrnější a nejslabší z nich, celek se stává nefunkčním.

Často slyším lamentování nad tím, že „obyčejný člověk“ je bezbranný vůči zlovůli těch „na hoře“, co mají peníze a moc, že je zkrátka příliš nedůležitý, aby bojoval s věcmi, které ho v jeho okolí štvou, že byl v minulosti už párkrát někým podveden, zklamán atd. atd.. Podobné řeči jsou populární, protože nás zbavují odpovědnosti a propůjčují smysl našemu setrvání v nečinnosti. Kdo nic nezpůsobil a na nic nemá vliv, přece logicky za nic nenese odpovědnost. Smysluplné je se s tím smířit a nic nedělat.

Ano, v zásadě lze souhlasit s tvrzením, že proti mnoha věcem samotný člověk nic nezmůže, i kdyby se rozkrájel. Děda z pohádky také nebyl schopen vytáhnout řepu ze země sám, a dokonce ani poté, co se k němu přidala žena s vnučkou. Ovšem ať už se identifikujeme s kteroukoli postavou, je pro nás v pohádce mezi řádky vepsáno i napomenutí, že nás tato skutečnost automaticky nezbavuje odpovědnosti. Vždyť ze všech nejvíce by o své síle a nenahraditelnosti mohla pochybovat slabá šedivá myška, i když to byla paradoxně právě ona, kdo měl v příběhu rozhodující vliv. Britský konzervativní politik z 18. stol. Edmund Burke to „dospělácky“ vyjádřil svým velmi slavným výrokem: „Má-li zlo triumfovat, potřebuje jediné, aby slušní lidé nedělali nic.“

Je to jen pohádka a jako takovou jí musíme brát. Pohádka nám totiž nepopisuje svět, jaký je, ale jaký by měl být. V pohádkách zpravidla vyhrává dobro nad zlem, spravedlnost nad svévolí. Jak víme, v životě tomu tak vždy nebývá, nicméně to neznamená, že bychom o to neměli alespoň usilovat.

Autor: Michal Merhaut | pondělí 16.1.2012 9:01 | karma článku: 7.17 | přečteno: 549x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Beata Krusic

Se sokoly za Jarmilkou

Už delší dobu ve mně zvučí jedna stará píseň. Polsko-ukrajinská záležitost, "Hej sokoly". 150 let starý skvost, jeho děj se odehrává v 17. st. za doby polsko-ukrajinské války.

17.9.2019 v 20:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 | Diskuse

Karel Trčálek

Myslivecká mafie a smrt krásných jelenů

Každou noc mě teď otravují jeleni svým troubením, jelikož mám tu smůlu, že nebydlím u žádné silnice. Ale tu a tam přece jen třeskne v noci výstřel a najednou je ticho

17.9.2019 v 17:32 | Karma článku: 7.21 | Přečteno: 170 | Diskuse

Blog Info

Poslední rozloučení s blogerem Janem Jílkem

Jak jistě většina blogerů ví, opustil nás na začátku prázdnin náš kolega Jan Jílek. Byl terapeutem, ale i režisérem, a jak jinak se s ním naposledy rozloučit než pozváním na uvedení jeho poslední hry.

17.9.2019 v 10:32 | Karma článku: 21.06 | Přečteno: 998 | Diskuse

Jaroslav Nedobitý

Cooey 82 a Ross Cadet 1912 – kanadské malorážky

Role kanadských ozbrojených sil během obou světových konfliktů je často opomíjena a neprávem přehlížena. V první i druhé světové válce totiž sehráli vojáci této země nezanedbatelnou roli.

17.9.2019 v 10:32 | Karma článku: 11.90 | Přečteno: 467 | Diskuse

Beata Krusic

Dnes jedna pro tebe, Pepíčku...( tam k nebi a dál....)

Včera na něj vzpomínám a dnes se dovídám, že už není mezi námi. Josef Šrámek, ta velká legenda a známá osobnost ve své profesi. Josef Šrámek, český diskžokej.

17.9.2019 v 9:48 | Karma článku: 8.26 | Přečteno: 329 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz